„ Já přeju ti, bráško můj, čas nemá nohy, pamatuj. Ono kdysi, před dávnými časy, narostla mu křídla asi. A můžeš si rvát třeba vlasy, nevrátí se mladosti krásy. Ale každý věk nám má co dát a já ti můžu blahopřát, žes ušel trasu takto dlouhou, aniž bys míval často namále. A nahoru mám prosbu pouhou, ať přáno je ti nadále. “